Pojem „připojení“ má v souvislosti s internetem věcí svůj zvláštní význam. Připojená zařízení totiž mají schopnost komunikovat s dalšími zařízeními i s lidmi. Stejně tak jsou na tom i připojitelná svítidla. Mají v sobě integrovanou elektroniku, která jim umožňuje komunikovat prostřednictvím datové sítě v dané budově nebo městě.
 

To je možné především díky možnosti identifikace a poskytování datových sítí – například pomocí IP, nebo MAC adresy, nebo jiného identifikátoru. Díky tomu připojená svítidla fungují obdobně jako počítače v počítačové síti. Mohou přijímat příkazy pro rozsvícení, nebo zhasnutí. Mohou ale také sdílet údaje o svém provozu a aktuálním stavu. Tato obousměrná komunikace je přesně to, co tato připojená svítidla charakterizuje a díky čemu je posouvá na jinou úroveň, než na jaké jsme je doposud znali.
 

Vzhledem k tomu, že LED svítidla jsou standardně vybavena elektronikou, integrování funkce připojitelnosti se v tomto případě přímo nabízí. Nicméně i běžná svítidla mohou být potřebnou konektivitou, která jim umožní stát se součástí internetu věcí, dodatečně vybavena.

Díky těmto možnostem se stávají standardní svítidla něčím mnohem hodnotnějším. Po připojení totiž může svítidlo sloužit mimo jiné také jako prostředek pro sběr a distribuci dat a služeb v mnoha ohledech.

IoT revoluce propojuje všechny dílčí systémy a vytváří tzv. systém systémů. Cílem IoT je možnost centrálního sledování a správy všech zařízení. Své uplatnění nachází IoT jak ve správě celých komplexů budov (včetně HVAC systémů, řízení provozu, správy energie, alarmů a bezpečnostních systémů, nouzových systémů a mnoha dalších), tak při řízení celých měst. Připojené systémy osvětlení se stávají pevnou součástí těchto revolučních systémů.
 

Dalším cílem, který si technologové od IoT revoluce slibují, je možnost stahování, ukládání a využívání velkého množství dat z mnoha různorodých zdrojů. Díky takovýmto databázím mohou být připojené osvětlovací systémy také součástí dalšího technologického trendu: big data.